Běla Kolářová (1923-2010)

Velké spínadlo (Klidné) (diptych)

Technika:asambláže na papíře

Datace:1971

Signatura:vpravo dole

Rozměry:oba 63 × 63 cm

Provedení:rám, sklo

vyvolávací cena:‍1600000

dosažená cena:‍2400000

85. aukce, číslo katalogu 112

 

Unikátní a na trhu velmi vzácně se objevující práce je ohromující ukázkou tvorby dlouho opomíjené Běly Kolářové. Ta ve svém díle přinesla vlastní nezaměnitelný projev, vycházející z ženského světa s jeho intimitou a důvěrným vztahem k domovu. Její výtvarná práce je založena na neustálém zkoušení různých výrazových a technických možností, promítá se do ní každodenní setkávání s těmi nejobyčejnějšími předměty. Běla Kolářová patří k nejoriginálnějším českým umělcům druhé poloviny 20. století. Plného uznání se této pozoruhodné autorce v české prostředí dostalo až po roce 1989. Mezinárodní úspěch a úplné docenění významu jejího díla odstartovala účast na Documentě 12 v německém Kasselu v roce 2007, kde byl vystaven diptych Velké spínadlo (Rozházené), který následně zakoupila prestižní vídeňská Collection Kontakt, představující nejkvalitnější kolekci neoficiálního umění 60. až 80. let ze zemí někdejšího východního bloku. Po samostatné expozici Běly a Jiřího Kolářových na Art Baselu v roce 2012 zakoupily díla Běly Kolářové do svých sbírek také instituce jako MoMA či Tate Modern. Zájem o dílo Běly Kolářové souvisí s doceňováním významu žen-umělkyň v poválečném umění, jež se stal fenoménem posledních let. Právě přelom 60. a 70. let, kam svým datem vzniku spadá i předkládaná práce Velké spínadlo (Klidné), představuje nejvýznamnější tvůrčí období autorky. Běla Kolářová tehdy vytvořila sérii asamblážových diptych, poskládaných na čtvercové desky z patentek, předmětů tak prostých a ženských. Díky kontrastu černé a bílé, rozličným velikostem a tloušťce hmoty jednotlivých částí patentky dokázala seskládat uchvacující optické reliéfy. Princip jejich uspořádání založila na zkušenosti s fotografií, na polaritě pozitivu a negativu, která v každé části diptychu rozehrává před zrakem diváka hru, jejíž smysl je umocněn právě svojí dualitou. Kompozice práce ovšem v kontextu ostatních diptychů, jež nesou přidaný název např. „Rozházené“ či „Hvězdné“, zasahuje i emocionální rovinu Kolářové tvorby. Skutečnou vzácnost a naprostou raritnost tohoto díla na aukčním trhu dokládá fakt, že diptychů vzniklo jen několik a některé jsou dnes v zásadních světových sbírkových institucích, jako zmiňovaná Collection Kontakt. Práce je v původním stavu. Jak dokládají razítka na zadní straně, byla vystavena na monografické výstavě v Litoměřicích v roce 1997, a v roce 2003 v Amos Andersonin taidemuseo v Helsinkách. Dále byla prezentovaná v Národní galerii v Praze (Běla Kolářová, Veletržní palác, Praha 2006, v katalogu reprodukováno, str. 62–63) a rovněž v Olomouci na výstavě Experiment, řád, důvěrnost: ženské rastry Běly Kolářové (Muzeum umění Olomouc, 2006, v katalogu reprodukováno, kat. č. 205–206, str. 88–89). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza prof. PhDr. M. Klimešové, Ph.D. (cit.: „[…] Ve Velkých spínadlech vytvořila konceptuální dvojice kruhů, jejichž hypotetickým sepnutím by vznikl jediný objekt. Takovou intelektuální operaci umožňuje organizace materiálu na ploše: Kolářová separuje navzájem odlišné technické součásti patentky do dvou částí diptychu a komponuje je zrcadlově – komplementárně, tak, aby se při ‚sepnutí‘ spojily. V ‚rozpojené‘ verzi odlišná hmota částí patentky vytváří zároveň výtvarně subtilní, ale působivý rozdíl jejich reliéfní povahy a světelnosti. […]“).