Auguste Herbin (1882-1960)

Moře I

Technika:olej na plátně

Datace:1945

Signatura:vpravo dole

Rozměry:81 × 60 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍1200000

dosažená cena:‍1200000

85. aukce, číslo katalogu 152

 

Krásná a na českém trhu s uměním velice vzácná ukázka práce francouzského malíře Augusta Herbina, který se proslavil především jako autor abstraktních maleb založených na barevných geometrických obrazcích. Výtvarník si nejprve prošel všemi zásadními proudy moderního malířství od fauvismu přes expresionismus a kubismus až po surrealistické tendence. Zásadní zlom přinesla 40. léta. Na začátku roku 1942 vyvinul Herbin jazyk formy a barvy, jejž nazval „alphabet plastique“. Jeho obrazy začaly být stále více postaveny na kompozicích trojúhelníků, kruhů a obdélníků. Zároveň se stal jedním ze zakladatelů skupiny Abstraction–Création, která propagovala právě nefigurativní umění, jehož byl sám jedním z nejvýraznějších reprezentantů. Máme před sebou nádhernou a výrazově čistou práci, která je výsledkem dlouhé cesty ke geometrickým formám, jež ve své jednoduchosti promlouvají hluboko k divákovi. Výtvarný jazyk, kterého Herbin dosáhl, je neuvěřitelně nadčasový a trvalý. Dílo bylo reprodukováno v publikaci Art d'aujourd'hui (Paris, October 1951, kat. č. 8) a dále v Herbinově catalogue raisonné (G. Claisse: Herbin, catalogue raisonne´ de l'oeuvre peint, Paris, 1993, kat. č. 840, obr. 428). Vystaveno bylo v aukční síni Sotheby's, v New Yorku v roce 2019. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. PhDr. M. Klimešovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz pochází z období, kdy Herbin připravoval své stěžejní teoretické dílo L'art non-figuratif non-objectif [ed. Lydia Conti], vydané v roce 1949, navazující na Goethovo učení o barvách, a spolupracoval s tehdy nejvýznamnější pařížskou galerii Denise René. Herbin zdůrazňoval duchovní význam formy. Je to patrné i z obrazu Moře I, složeného z šesti znakových polí, z nichž každé má svůj vlastní význam, vyplněných trojúhelníky, kruhy a kruhovými výsečemi, jejichž jasnou geometrickou formu lze vnímat i jako znaky, syntetizující v sobě přírodní formy. Herbin byl vášnivě zaujat poměry, zejména vztahu plochy a tvaru, ocital se tak zároveň i na opačném pólu abstrakce, náležející konkrétnímu umění, s níž přišel koncem 20. let Theo Van Doesburg. […]“)