(Marie Čermínová) Toyen (1902–1980)

Samotáři

Technika:olej na plátně

Datace:1934

Signatura:vlevo dole

Rozměry:110 × 81 cm

Provedení:rám

vyvolávací cena:‍25000000

 

87. aukce, číslo katalogu 47

 

Naprosto výjimečná, na trhu zcela ojediněle se vyskytující malba Samotáři představuje práci mimořádných galerijních a sběratelských kvalit a pochází z palety jedné z nejvýznamnějších osobností evropského surrealismu, Toyen. Tento jedinečný obraz z roku 1934 prezentuje autorčin zájem o ženské torzo, jemuž se právě v tomto roce začala věnovat a v němž syntetizuje poznatky a výtvarná východiska, která se stala klíčovými i po zbytek její tvorby. Lapidární obraz torza se stává hlavním motivem obrazu a zaujme až haptickými kvalitami. Tonalita barev v pozadí klesá od temnější k světlé a vytváří vysoce kontrastní vrásnění štěpící vlastní strukturu hmoty obrazu. Tyto barevné přechody konstruují iluzivní a donekonečna ubíhající prostor podporující námět obrazu, k němuž odkazuje i samotný název – Samotáři. Volně stojící torzo tak představuje antropomorfizaci samoty, kterou Toyen kolem roku 1934 často vyjadřovala v až sugestivně emotivním výrazu. Na jejích obrazech se tak často setkáváme s těly bez vnitřních objemů nebo přímo korzety bez těl. K takovým řadíme například obrazy Růžový spektr nebo Prometheus, ale i o něco později vytvořená díla Hlas lesa I, II a III, jež mají shodnou inspiraci. Obraz Samotáři tak představuje charakteristický, a přesto jedinečný výtvarný počin této uznávané autorky, jenž poukazuje k její mimořádné citlivosti a suverénnosti. Ačkoliv malby Toyen vždy nevycházely přímo ze snové zkušenosti, často tak na první pohled působily, a proto také upoutaly významného českého básníka Vítězslava Nezvala, shledávajícího v roce 1934 inspiraci právě v surrealistických obrazech. Ten byl torzy Toyen tak zaujat, že podle jejího plátna Hlas lesa dokonce napsal stejnojmennou báseň. Dílo tak lze jednoznačně považovat za nadčasové a za galerijní ve smyslu uměleckohistorické i sběratelské hodnoty pro jeho iniciační potenciál v rámci autorčiny tvorby. Plátno je reprodukováno v autorčině monografii (K. Srp: Toyen, Galerie hlavního města Prahy, Argo 2000, str. 113, obr. č. 129), dále pak v knize Český surrealismus (L. Bydžovská / K. Srp: Český surrealismus 1929–1953, Argo, 1996, s. 124) a v knize Toyen, une femme surréaliste (K. Srp: Toyen, une femme surréaliste, Artha, 2002, s. 110, obr. 64). Poprvé byl obraz vystaven na První výstavě skupiny surrealistů v ČSR (Praha, SVU Mánes, 15. 1. – 3. 2. 1935, kat. č. 183), kde byl nabízen za cenu 2 600 korun. Dále byl zařazen na výstavu Štyrského a Toyen v Moravské galerii v Brně (Moravská galerie v Brně, 1966, kat. č. 175), jež byla reprízována v roce 1967 v pražském Mánesu, a dále byl přítomen i na výstavách: Český surrealismus 1929–1953 v Městské knihovně v Praze (Městská knihovna Praha, 16. 10. 1996 – 5. 1. 1997, kat. č. 491), Toyen v Domě U Kamenného zvonu (Dům U Kamenného zvonu, Praha, 2000, 12. 5. – 6. 8. 2000, kat. č. 67) a Toyen v Musée d'Art Moderne v Saint-Étienne (Musée d'Art Moderne, Saint-Étienne Metropole, 28. 6. – 30. 9. 2002, kat. č. 67). Dílo původně pochází z významné prvorepublikové sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz je skvělou ukázkou raného vstupu Toyen do surrealismu, který byl zlomový a přinesl jedinečné umělecké zisky. Na Samotářích Toyen sice neznázornila žádné připomínky lidské postavy, nicméně dotýkala se jimi lidské existence velmi výrazně: Pronikavé vyvážení dvou abstraktních tvarů odráží existenciální pnutí, které u Toyen bylo často spojováno s úzkostí. Hlavní útvar, sestávající se z černo-bílo-šedých horizontálních pruhů, připomíná volně lidské torzo, zatímco dva menší útvary vpravo za ním obsahují štěrbiny, které mohou vycházet z předcházejícího zájmu autorky o osamostatněné oči. […]“).