Maria Bartuszová (1936–1996)

Maria Bartuszová, slovenská umělkyně narozená v Praze, vešla ve známost především jako tvůrkyně jemných sádrových soch, nabývajících v inspiraci přírodou sugestivních abstraktních forem. Celkem její rukou vzniklo na pět set soch, od drobných organických forem po zakázky pro veřejná prostranství i díla v krajině, a to navzdory omezením stanoveným komunistickým režimem, která jí v umělecké tvorbě bránila.

 

Bartuszová studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Otty Eckerta v ateliéru keramiky a porcelánu (1956–1961). Dlouhá léta působila v Košicích. V šedesátých letech experimentovala s originální metodou ručního odlévání sádry – inspirována hrami své dcery, vytvářela abstraktní tvary litím bílé sádry do gumových balónků. Jedinečné tvary, někdy připomínající dešťové kapky, semena nebo vejce, jindy fragmenty lidského těla, vytvářela následným stlačováním, tažením nebo nořením do vody. Vrcholem tohoto procesu bylo prasknutí balónků, čímž vznikala křehká díla podobná kokonům nebo hnízdům. Aby zdůraznila úzkou vazbu svých soch na přírodu, začala je v osmdesátých letech fotografovat v exteriéru. Prostorové a haptické kvality, existenciální náboj i silný pocit přítomnosti ženského elementu s vyzněním až erotickým – to vše činí díla Bartuszové výjimečnými a zařazuje ji mezi výrazná jména česko-slovenské i mezinárodní výtvarné scény (např. Hana Wichterlová, Eva Kmentová, Eva Hesse, Barbara Hepworth, Louise Bourgeois, Alina Szapocznikow či Lygia Clark).