Karel Malich (1924–2019)

Díly plnými invence položil vynikající, všestranně nadaný umělec Karel Malich v mnoha ohledech základní kameny pro vývoj soudobého českého umění, a zaslouženě si tím vydobyl pevnou pozici na poli domácí výtvarné scény po roce 1945. Jeho dílo, hojně zastoupené ve významných českých, ale též zahraničních sbírkách a galeriích, je charakteristické rozmanitostí výtvarných i výrazových prostředků – například k tvorbě objektů užíval drátů ­či plexiskel, slavné jsou i jeho pastelové kresby a práce grafické. Působivost jeho díla však spočívá především v jeho celkové vnitřní soudržnosti, která je dána zejména dovedností autora hluboce vnímat přírodní procesy v krajině a následně přesvědčivě zachytit vnitřní i vnější prožitky skutečnosti.

 

Malich studoval nejprve obor estetiky a výtvarné výchovy na pražské Pedagogické fakultě (1945–1950) pod vedením Cyrila Boudy, Martina Salcmana, Karla Lidického a Františka Kovárny. Odtud přestoupil na pražskou Akademii k profesoru Vladimíru Silovskému (1950–1953). Už v průběhu padesátých let se projevil jeho zájem o krajinu, zejména pražských periferií a okolí rodných Holic. Po roce 1955 začal experimentovat s monochromními plány a své kompozice geometrizovat a již na počátku šedesátých let se dopracoval k prvním čistě abstraktním pracím. Současně s nimi se věnoval i technikám koláže a asambláže (do geometrických sestav aranžoval kameny, písek, korek, polystyren, nitě nebo provazy), od nichž se plynule přesunul k radikálním monochromním reliéfům či tzv. koridorům, kterými se významně přiblížil dobově aktuálním konstruktivním tendencím. Tyto snahy vyvrcholily s příchodem sedmdesátých let v kinetických drátěných objektech, volně zavěšených či položených v prostoru, připomínajících spontánní prostorové kresby. Koncem sedmdesátých let tak již pracoval na realizacích zcela nezávislých na dobové estetice, jejichž prostřednictvím zkoumal meze vlastního zorného pole v jediném momentu v čase a prostoru. V osmdesátých letech se vrátil k tematice krajiny svého dětství (komplexní plastika Krajina s věčnem) a dále pracoval převážně na papíře, kde v pastelu řešil problematiku světla.