Cyprián Majerník (1909–1945)

Tento výjimečně talentovaný malíř slovenského původu, přední reprezentant tzv. Generace 1909 (např. Ján Murdoch, Ján Želibský), strávil větší část života v Praze, kde se zařadil mezi zvučná jména české výtvarné scény. Svou laskavou a pronikavou povahou a tvorbou si získal respekt i obdiv svého okolí. S velkou citlivostí vnímal tíživou atmosféru předválečného a válečného dění, jejíž kritická reflexe se mu stala životním posláním. Jeho malířský projev je plný ušlechtilosti, lidskosti a hlubokého porozumění. Poté, co jeho dílo na čas upadlo v zapomnění, těší se opět v posledních letech sílícímu zájmu.

 

Studoval nejprve od roku 1926 na soukromé malířské škole Gustava Mallého v Bratislavě, odkud se přesunul na pražskou Akademii do ateliérů prof. Jakuba Obrovského a Josefa Loukoty (1928–1929). V Praze již setrval, s výjimkou studijní cesty do Paříže v roce 1932, kde se inspiroval díly Marca Chagalla, Pabla Picassa nebo Giorgia de Chirica. Zpočátku si liboval v živé barevnosti a maloval výjevy s lidovou tematikou, s blížící se válkou však jeho paleta postupně potemněla a zbarvila se do hnědavých tónů. Oblíbeným tématem se mu stalo prostředí cirkusu a také figura jezdce, vycházející z proslulé postavy Dona Quijota z románu Miguela de Cervantes y Saavedra. Šílený jezdec bloudící krajinou na svém zuboženém koni, kterého spatřujeme v celé řadě autorových maleb i kreseb, však nabývá nové role uprchlíka, vystěhovalce, poutníka či exulanta, skrze které autor upozorňoval na naléhavost soudobé situace.