Filipp Andrejevič Maljavin (1869–1940)

Filipp Andrejevič Maljavin byl významný ruský malíř a kreslíř, žijící od roku 1922 v Paříži. Mezi ruskými umělci své doby byl neobvyklý tím, že pocházel ze selského prostředí. Možná i díky tomu projevil celoživotní vášeň pro zachycování rolnického života, ovšem nikoliv v jeho drsné podobě úmorného lopocení, ale především ve chvílích svátečních, uvolněných a plných radosti. Oslavován byl ve své době nicméně spíše pro svou precizní portrétní tvorbu (modelem mu stáli králové i slavní diplomaté, politici, pěvci či vědci). Osobitost jeho děl tkví v odvážném spojení veristického způsobu malby s pestrou barevností, přičemž barvy nanášel jakoby jedním dechem, s vervou a chutí vytvořit obraz jedním energickým gestem. Jeho cílem nebylo ani tak ukázat strnulý model tradičními portrétními prostředky, jako spíše vytvořit objekt zářící mocnou životní silou.

 

Narodil se v Samarské gubernii a k malířství se dostal skrze kreslení ikon, kterému se naučil na hoře Athos v Řecku. Později se dal na studia na Císařské akademii umění v Petrohradě, kde byl žákem zřejmě nejslavnějšího ruského realistického malíře Ilji Jefimoviče Repina (1897−1899). Z tohoto školení si odnesl charakteristicky dynamický rukopis a zálibu v hluboké a živé barevnosti. S příchodem bolševického režimu byl v roce 1920 povolán, aby přímo v Kremlu namaloval podobiznu Vladimira Iljiče Lenina. S novým režimem však osobně nesouzněl, pročež se v roce 1922 rozhodl s rodinou emigrovat do Paříže (pod záminkou organizace výstavy), kam se vracel pravidelně a kde se již od počátku století těšil velkému zájmu veřejnosti. Málo známý je fakt, že se v České republice nachází velká sbírka Maljavinových děl (její převážná část v Galerii výtvarného umění v Ostravě), jež vznikla v souvislosti s jeho portrétní výstavou, kterou uspořádalo české sdružení malířů Myslbek v roce 1933, kdy byl již uznávaným a vysoce ceněným umělcem.