Jakub Bauernfreund (1904–1976)

Bauernfreundův výtvarný projev je jedinečný specifickou citlivostí směřující k lyrickému kubismu a autorovou schopností propojit jej s kulturou slova, pramenící ze soudobého pražského, pařížského a později londýnského uměleckého a myšlenkového podhoubí.

 

Původem slovenský malíř židovského původu se během studií na bratislavské a následně pražské Akademii (v ateliérech Gustáva Mallého a Williho Nowaka) naučil expresionistickému výtvarnému projevu a experimentoval s impresionismem a surrealismem. Klíčovou roli v jeho tvorbě sehrála tříměsíční cesta do Paříže roku 1933 po boku přítele Endreho Nemese, kde mohl načerpat inspiraci z děl Marca Chagalla, André Massona či Amedea Modiglianiho. Z důvodu nacistické okupace Československa v roce 1939 musel pro svůj židovský původ emigrovat do Velké Británie, kde se po válce přidal k londýnské komunitě umělců a sběratelů přistěhovalých z válkou stíhané Evropy, a dále tvořil pod jménem Jacob Bornfriend. Zde své myšlenky transformoval do vlastní výrazové řeči, ve které, ostatně podobně jako Nemes, spojil prvky reálného světa se světem snů a představ, a jež neměla daleko od principů metafyzické malby, jíž se zabýval ve druhé polovině třicátých let. Uznání na místní umělecké scéně si ale získal až v období padesátých a šedesátých let. V této době se citlivou prací s barvou a rytmickým komponováním organických forem v nejednoznačném obrazovém prostoru ocitl na prahu figurální malby a čisté abstrakce. Přiblížil se tak aktuální vlně amerického abstraktního malířství.