84. aukce, číslo katalogu 76 Byť komorní, přesto výjimečně sugestivní, bohatá kompozice, která v  sobě snoubí principy magického i  imaginativního surrealismu, je výborným dokladem Janouškova osobitého  přístupu,  díky  němuž  se  mohl  porovnávat  se světovými  představiteli  tohoto  směru.  Brutální  kresby a  malby lidských organismů bez identity po polovině 30.  let ustoupily do pozadí a  Janoušek začal pracovat se skutečnými stylizovanými předměty, které skládal do imaginativních, velmi dynamických kompozic. Výjev zobrazuje ženu  s  rozkročenýma  nohama,  která  nejistě  balancuje  na obskurně  působících  dámských  střevících.  Tento  vratký nepříliš jistý pohyb je podpořen systémem navzájem propojených  organických  tvarů,  drapérií,  nejrůznějších  lanek, uzlíků a  kladek. Předložený obraz, charakteristický svou burleskní  atmosférou,  je  podaný  s  jistou  dávkou  nadsázky a  humoru, je skvělým reprezentantem Janečkovy výrazově rozvolněné tvorby druhé poloviny 30.  let. Autor přikládal obrazu značnou důležitost, jak dokládá jeho prezentace na klíčové výstavě  Dnešní  Mánes, která  proběhla v  letech velkých  útoků  na avantgardní  umění, jehož  se stal po polovině 30. let  čelním představitelem. K  obrazu existuje několik kresebných studií  (viz. J.  Chalupecký: František Janoušek, Odeon, Praha 1991, str. 154). Dílo  bylo  vystaveno  na  členské  výstavě  SVU Mánes  v  roce 1937 (Dnešní Mánes, 12. října – 29. listopadu 1937, kat. č. 92), dále na posmrtné  retrospektivě  Františka Janouška (SVU Mánes, prosinec 1947, kat. č. 67). Následně na Janouškově retrospektivě  v  Mánesu v  roce 1966 (kat.  č.  36). Také v  roce 1965 ve Středočeské  galerii na zámku Nelahozeves (kat. č. 101). Dále na autorově retrospektivě  v  brněnském Domě uměni (květen–červen l985, kat.  č.  63) a  následně na retrospektivě  v  Mánesu  (1991–1992,  kat.  č.  76).  Naposledy  na výstavě  věnované  vztahu básníka Ripelliniho k  Čechám v  pražském Muzeu Kampa v  roce 2018. Obraz byl reprodukován  v  katalogu  brněnské  výstavy  v  Domě  umění  z  roku l985. Také v  monografii Jindřicha Chalupeckého, František Janoušek, Praha 1991, obr. 1937 a  v  katalogu Angelo Maria Ripellino,  Museum  Kampa  2018,  str.  29.  Obraz  bude  publikován a  zařazen do chystaného soupisu díla v  připravované monografii PhDr.  J.  Vykoukala. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  J.  Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr.  K. Srpa  (cit.:  „[…]  Symetricky  rozvržený  obraz zachycuje  ženu s  výrazně roztaženýma nohama, vykonávající  svou potřebu. Jde o  mimořádně  uvolněnou vizi, zabývající se skatologichými motivy, které  tehdejšímu českému surrealismu, jak naznačují obrazy Jindřicha  Štyrského, byly rozšířené, jako by autoři zkoušeli, kam až  mohou zajít a  co bylo pro tehdejšího diváka  únosné  […]“).