Velice spontánní a vzácný příklad šíře mistrovství Oty Bubeníčka poukazuje na dlouhodobou životnost a progresivnost v projevu žáků tzv. Mařákovy školy. Tento výjev typického autorova rukopisu i koloritu vyniká především moderní kompozicí v secesním ladění s fauvistickými finesami. Plátno je jakoby prozářeno impresivním luminismem a olej je místy doslova uhněten postimpresionistickou technikou děleného rukopisu. Tato práce stylově zapadá do období kolem roku 1910 – nasvědčovala by tomu autorská lokace při signatuře i autorovo curriculum vitae. Pravděpodobně dodatečně signováno autorem kolem roku 1920. Jeho sběratelskou přitažlivost dále potvrzuje původ v kvalitní pražské sbírce. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.