88. aukce, číslo katalogu 76 Zátiší brněnského rodáka Karla Černého pochází z doby, kdy v jeho tvorbě kulminuje expresionismus. Spíše než křečovitě euforická německá verze přitahovala jej citlivější lyrická varianta expresionismu, pracující především se symbolikou a hmotou barvy, odvozená ze znalosti tvorby seveřana Edvarda Muncha. Pokud bychom chtěli být důslední, co se hledání kořenů v Černého tvorbě týká, museli bychom se vrátit na pražskou Akademii k Jakubu Obrovskému, jenž rozpoznal jeho veliký talent a přijal jej za studenta do svého ateliéru. Od svého profesora načerpal Černý typologii novoromantismu a především pak potřebu získat od skutečnosti nezbytný odstup, aby ji mohl dostatečně procítit na malířském plátně. Proto mu ostatně byla blízká tvorba přední osobnosti české moderní malby Bohumila Kubišty a jeho postulát, že malba má být „přeměněným duchem svého tvůrce“. Jan Zrzavý dokonce ve svých vzpomínkách užívá pojmu „Kubištova škola“, kam řadí sebe, Adolfa Gärtnera a Karla Černého. Navzdory výrazným osobnostem umělecké scény, které Černého inspirovaly, si jeho malba zachovává silného osobního ducha. Je lapidárnější a veskrze narativnější než malba předešlé generace umělců ze skupiny Osma. Jeho schopností a malířského umu si velmi brzy (již ve 30. letech) povšiml významný meziválečný intelektuál a sběratel dr. J. Borovička, který se posléze stal jeho podporovatelem a mecenášem, a ve 40. letech jej přední literární a výtvarný kritik a esejista J. Chalupecký dokonce označil za největší talent své generace. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Co bezprostředně na tomto zátiší Karla Černého zaujme, je pohled na motiv, uskutečněný z nadhledu na těsně se prostupující hmoty, které nejsou oddělené černou linií, opisující jejich objem, ale jsou provázané v kruhové kompozici zeleninového zátiší, skládajícího se z květáku, mrkví, cibulí a hlávky salátu, která ve svém úhrnu vytváří kruhovou kompozici, pevně uzavřenou a jednoduše zasazenou do prostoru.[…]“).