88. aukce, číslo katalogu 130 V komorní plenérové momentce se zde představuje nevšední autor, jenž nastoupil roku 1903 na pražskou Akademii, aby tu však pobyl jen pár semestrů. Z období jeho pražského působení jsou od něj známa především městská zákoutí, která také publikoval na stránkách časopisu Zlatá Praha a na pohlednicích. Jeho další životní i umělecké směřování zásadně ovlivnil rok 1908, kdy byl odveden do Bosny, odkud ovšem brzy dezertoval a svou dramatickou cestu si zaznamenával právě malířským médiem. Již o rok později se dostal do Paříže, kde se rychle umělecky etabloval a do roku 1914 dokonce čtyřikrát vystavoval na pařížském Salonu. nŠafaříkovo Monte Carlo, zachycující čilý život a tvářnost této nejznámější části Monackého knížectví, můžeme chápat jako jeden z deníkových záznamů jeho dramatické cesty směrem z Bosny do Paříže, na jejichž pomyslné spojnici toto přímořské město leží – to nám obraz i relativně přesně datuje. Veselý a hýřivý kolorit stejně jako odvážný a místy až nespoutaný rukopis prokazují bezpečně Šafaříkovo autorství. Koordinace oka a ruky vedoucí k nebývale odvážným malířským zkratkám, jako je kupř. psík v popředí vyvedený jediným šťouchnutím štětce, prozrazují malířův nepochybný talent. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. M. Macíka.