88. aukce, číslo katalogu 183 Abstrahovaná Krajina je dílem čelní osobnosti československé meziválečné avantgardy, teoretika, literáta a umělce Karla Teigeho, který se již při studiích na reálném gymnáziu v  Křemencově ulici dostal do kontaktu s mnohými v budoucnu významnými osobnostmi české kultury. Jeho spolužáky byli například Adolf Hoffmeister, Vladislav Vančura, Jiří Voskovec, Alois Wachsman nebo Jan Werich. Sám Teige vzpomíná, že to bylo právě kultivované prostředí tvořené nadanými spolužáky střední školy, které dalo předpoklady vzniku Devětsilu. V jednom ze svých textů nazvaném Na Křemenárce čili příspěvek k embryologii jedné generace z roku 1946 píše, že právě svou třídu primu C (školní rok 1911/1912) pokládá za „vlastní preludium pozdější aktivity Devětsilu, poněvadž sotva která třída žila tak čilým literárním a uměleckým životem.“ První doklad o umělcově činnosti pochází z roku 1912 a  jedná se o  akvarel zachycující domek v  krajině a meandr řeky. Z této doby mezi lety 1913–1919 pochází ještě řada podobných prvopokusů, z jejichž nejednotného slohového charakteru je patrné mladistvé hledání. Krajina zřetelně prokazuje poučení myšlenkami moderního umění, stylově je blízká tvorbě Václava Špály, který v té době patřil k  zakládajícím členům uměleckého uskupení Tvrdošíjní, jež mladého Teigeho velmi zajímalo. Dílo je adjustováno v původním rámu a na rubu podkladové lepenky je připsáno, že bylo původně v majetku známého českého literáta a  divadelního kritika Miroslava Rutteho. Při konzultacích posouzeno PhDr.  J.  Machalickým a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Ve svém raném období, spadajícím do let 1917–1922, se zabýval podněty, které mu poskytl kubismus a expresionismus, na něž navazoval. Poměrně záhy se mu podařilo prosadit na uměleckou scénu, své rané práce tiskl i v časopise Aktion. Jako mladík se částečně inspiroval i Tvrdošíjnými, kteří zachránili myšlenku moderního umění, na jedné straně Václavem Špálou, na druhé Janem Zrzavým. Teige uskutečnil tehdy několik set kreseb, z nichž se do dnešních dnů dochoval zlomek. Zcela jednoznačně lze říci, že k nejzajímavějším náležely akvarely […]“ ).