88. aukce, číslo katalogu 209 Dílo Bílá pevnina III představuje na trhu vzácně se vyskytující ukázku práce významného umělce a vůdčí osobnosti uměleckého uskupení Trasa Čestmíra Kafky, pocházející z prvé poloviny 60. let, v níž se projevují již zcela nepochybné kroky směřující ke strukturální abstrakci. Na počátku šedesátých let podnikl umělec několik zahraničních cest. Zpočátku do Polska a Itálie, později do Ruska a Japonska. Výtvarné zázemí v kubismu potvrzené studiem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Emila Filly (1946–1949) naučilo umělce práci s plochou obrazu i uvědomělé práci s barvou jakožto hmotou, která v 70. letech vykrystalizovala v tzv. Bílé obrazy či Bílé krajiny. Již v tomto obraze k nim můžeme sledovat cestu. Jedná se o asambláž, tedy dílo na pomezí obrazu a reliéfu. Z obrazu-reliéfu je patrná existenciální tíseň, projevující se v degradující hmotě čtverce. Byla to právě hmota postupně a neúprosně podléhající zvůli času, která se v tomto období stala Kafkovým výrazovým prostředkem. Obraz byl vystaven na retrospektivní výstavě Čestmíra Kafky nazvané Obrazy, kresby, koláže, asambláže 1943–1988 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze v roce 1994, v jejímž katalogu je také publikován (kat. č. 38). Autor podle přípisu na zadní straně: „slečně Věře Liškové přítelkyni Čestmír Kafka, Praha, březen 1977“ věnoval dílo své přítelkyni, architektce Věře Liškové, z jejíž rodiny dílo pochází. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Kafka se zabývá přechodem řádu v chaos, děním, ve kterém důležitou roli hraje čas jako vlastnost, prostupující celým obrazem-reliéfem. Bílá pevnina III je vyvrcholením jednoho nosného motivu, jenž měl několik předstupňů, směřujících stále k přesnějšímu vyjádření nosné myšlenky proměny hmoty, která autora dlouhodobě přitahovala. […]“).