Vynikající ukázka Špálova nezaměnitelného mistrovství ve zcela příznačném výtvarném přednesu, syntetizující veškeré jeho nejlepší štětcové finesy a  velice přesvědčivě navazující na umělcovo nejvíce ceněné období. Počátek čtyřicátých let, doba probíhající války, se u Špály projevil zejména v jeho obracení do sebe sama a v hledání nových výrazových cest pro svoji bohatě se rozvíjející tvorbu. Ačkoliv zkomponovaná scéna vykazuje vliv malířova vzoru Paula Cézanna, ze svižného suverénního rukopisu a nezaměnitelné výrazové exprese je patrné, že byla malována s  velkou radostí a  snahou o  nalezení primárního senzitivního vztahu k  vybranému námětu. Ostatně s  příchodem jara Špála často ztvárňoval tato ovocná či květinová zátiší, nejen aby v nich analyzoval nové možnosti výstavby obrazu, ale zejména pro radost z tvorby samotné. Práci můžeme směle zařadit k malířovým kvalitním a reprezentativním plátnům. Obraz je uvedený ve Špálově soupisu díla pod číslem 1311 a názvem Jablka na karp. dece, 7 kusů. Podle tohoto soupisu je to šestý obraz, který v roce 1941 namaloval. Na slepém rámu se nachází soupisové číslo ve dvojité závorce. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. E. Vele.