Pokračovat k obsahu
Jean-Baptiste Camille Corot (1796–1875) Cestou vzhůru

olej na dřevěné desce
druhá polovina 50. let 19. století
vlevo dole
37,5 × 46 cm
rámováno

Odhad2 500 000 Kč3 500 000 Kč
Vyvolávací cena2 000 000 Kč Dosažená cena3 300 000 Kč
Corot pocházel z prosperující obchodnické rodiny, která mu umožnila navštěvovat gymnázium v Rouenu – zde však příliš nevynikal, a pokračoval tak v učení u obchodníka s hedvábím v Paříži. Již tehdy tíhl k umění, ovšem až roku 1822, ve svých dvaceti šesti letech, dostal svolení od rodičů, aby se plně věnoval tvorbě, a díky pravidelné rentě se mohl plně osamostatnit. Téhož roku nastoupil do ateliéru Achilla Etny Michallona a následně studoval u Jeana-Victor Bertina, díky nimž získal základ s kořeny v neoklasicismu a do velké míry v příkladu Clauda Lorraina a francouzské klasicistní krajinomalbě 17. století. Léta 1825–1828 strávil v Itálii, kde si nejen rozšířil obzory, ale vytvořil i svá první mistrovská díla. Již tehdy se projevil jeho přirozený talent prodchnutý smyslem pro světlo, strukturu tvarů i atmosférické vlastnosti přírody. Později ho jeho poznávací cesty zavedly i do Švýcarska, Nizozemska, Belgie a Anglie. Po návratu do Francie opakovaně navštívil les u Fontainebleau, nevyjímaje vesničky Chailly a Barbizon; nacházel zde zálibu v zastřeném kouzle tamní mlžné atmosféry a postupně zformoval svůj nezaměnitelný výtvarný projev. Jeho tehdejší kompozice byly ještě často obydleny postavami mnichů či zasněných melancholických dívek, ovšem krajinná složka prostoupená chvějivou atmosférou plně dominovala. Corot již zde nastoupil cestu, jejímž výsledkem byl určitý most mezi klasicistní tradicí a novými nastupujícími směry druhé poloviny 19. století – stal se tak inspirativním pro celou řadu velkých osobností mladší generace, zásadním úběžníkem byl pak především pro krajináře impresionistického hnutí, jmenovitě kupř. pro Clauda Moneta a jeho sérii ranních pohledů na Seinu z devadesátých let 19. století. Corot se brzy stal vůdčí osobností své generace, pravidelně vystavoval na Salonu (v průběhu kariéry tu prezentoval až sto maleb), obdržel celou řadu ocenění, věnoval se dobročinnosti a jeho pozice v pařížské společnosti, kde byl v závěru života označován jako „Père Corot“ (Otec Corot) ho už tehdy řadila mezi taková jména světové krajinomalby, jakými byli výše zmíněný Claude Lorrain, William Turner nebo John Constable. Představovaná malba s označením Cestou vzhůru, v literatuře též uváděná pod označením Gouvieux, près Chantilly, chemin montant, přináší ukázku zralého autorova stylu se všemi charakteristikami, které si s ním spojujeme. Zachycuje okraj vsi Gouvieux poblíž Chantilly, nalézající se severně od Paříže. Ústřední motiv a kompoziční osu tvoří cesta vedoucí vzhůru do vsi, na níž se nachází několik postav prostých vesničanů, nad nimiž se klene takřka jednolitě zatažené nebe. Většině obrazové plochy potom dominuje zeleň s pointou v korunách stromů, jejichž listoví jako by znělo jemným tremolem. Není náhodou, že tu můžeme najít velmi blízké afinity s asi nejznámějším a jen o málo mladším autorovým obrazem Vzpomínka na Mortefontaine (1864) ze sbírek pařížského Louvru, jenž je prodchnut podobnou poetičností, zastřenou atmosférou, klidnou náladou a rukopisnou difúzní měkkostí. Corot zde už jednoznačně smazal hranici mezi plenérovou skicou a definitivní ateliérovou kompozicí. K mnoha superlativům pojícím se s touto konkrétní malbou lze přičíst také jen málo vídanou provenienci, kterou lze sledovat od konce 19. století až po dnešní dny: Nejprve se nacházela v někdejší Otletově sbírce v Bruselu, následně, 5. března 1892, ji získali od předchozího majitele Sedelmeyer et Boussod, Valadon & Cie (viz označení 22107 BVC na rubu), od nichž ji 11. dubna 1892 získal Henri Vever, od nějž obraz roku 1897 zakoupil Emile Boivin při prodeji sbírky Henriho Vevera (Moderní umění, pastely, akvarely, skici, sochy, Galerie Georges Petit, Paříž, 1. a 2. února 1897, kat. č. 22, pod názvem Le Chemin montant), aby následně prostřednictvím dědictví přecházelo majetkové právo k obrazu až na majitele, kteří jej vlastnili donedávna. Dílo je též uvedeno v autorově soupise díla (A. Robaut: L‘OEuvre de Corot, Catalogue raisonné et illustré, Paříž 1905, II. díl, kat. č. 888, repro. str. 283, uvedeno s rozměry 36 × 44 cm). Provází jej rovněž výjimečná výstavní historie (Exposition universelle internationale de 1889 à Paris, Catalogue général officiel, Beaux-Arts, Exposition centennale de l‘art français, 1789–1889, Paříž 1889, kat. č. 165, pod názvem Chemin montant; Exposition organisée au profit du monument du centenaire de Corot, Catalogue des chefs- -d‘oeuvre prêté par les Musées de l‘état et les grandes collections de France et de l‘étranger, Paříž, květen–červen 1895, kat. č. 132, pod názvem Le Chemin montant). Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.
Výsledky 90. aukce
Výsledky 90. aukce
Výsledky 90. aukce
Aktuality
Aktuality
Aktuality
Jak dražit?
Jak dražit?
Jak dražit?
Nabídnout dílo
Nabídnout dílo
Nabídnout dílo
Naše nejvyšší prodeje
Naše nejvyšší prodeje
Naše nejvyšší prodeje
Dražit online - Artslimit
Dražit online - Artslimit
Dražit online - Artslimit
KodlContemporary
KodlContemporary
KodlContemporary
Napsali o nás
Napsali o nás
Napsali o nás
CookieNastavení cookies

Pro zlepšování vašeho uživatelského zážitku i našich služeb používáme soubory cookies. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Povolit vše".
Více informací o ochraně osobních údajů a cookies.