Předkládané dílo představuje charakteristický projev francouzského malíře Maximiliena Luceho, na českém trhu s uměním vzácného autora, jenž byl slovy kritika Félixe Feneona charakterizován jako „prostý, upřímný muž s výrazným talentem“. Luce je rovněž považován za spoluzakladatele pointilismu společně s Georgem Seuratem či Paulem Signacem, s nimiž od roku 1877 také pravidelně vystavoval na Salonu nezávislých. Luce, jenž tvořil ve velkém tempu a zvládl v průběhu života vytvořit kolem 2000 olejomaleb, i zde zaujme svým poetickým kouzlem, plenérovým luminismem, oslavou bezstarostnosti a letní pohody u vody. Zobrazeni jsou zde dva chlapci na břehu říčky či jiné vodní plochy. Zdá se, že právě pomalu okoušejí teplotu vody a schůdnost kamenitého podloží. Autorův rukopis už je uvolněný, osobitě zpracovává pointilistická východiska, ke kterým však nepřistupuje dogmaticky, ale s velkou dávkou individuality a v návaznosti na další větve postimpresionistického hnutí. Zvoleným tématem Luce také tvůrčím způsobem navázal kupř. na Seuratovo Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte i jiné konkrétní vzory. Pozoruhodným faktem vztahujícím se k obrazu a tvořícím z něj jakési autorovo osobní rodinné privatissimum je i to, že jedním z koupajících se je jeho syn Frédéric, druhým pak zjevně též rodinně spřízněný G. E. Bouin. Tato malba, pocházející navíc ze sbírky Jeana Bouina-Luce, je také uvedena v umělcově soupise díla (J. Bouin-Luce / D. Bazetoux: Catalogue de l'oeuvre peint – tome II, Paris 1986, str. 320, kat. č. 1292). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.