Předkládané dílo je typickou ukázkou práce malíře z ryze pražské rodiny, jenž své bohaté výtvarné vzdělání načerpal nejprve na pražské Akademii, poté v Mnichově, po jistý čas i v Paříži, aby nakonec na mnoho let opět zakotvil v Praze v ateliéru Václava Brožíka a rozhled si simultánně rozšiřoval pobyty v Německu, Anglii a Itálii. Vlajkovou lodí jeho uměleckého odkazu jsou především historické kostýmní žánry vytvářené věrně v tradici akademického realismu odkazujícího k reáliím 16. a 17. století. Díky nim se již za svého života stal mezi milovníky umění velice populárním. Hráč na mandolínu patří beze zbytku do této linie. Zachycuje, neskrývaje obdiv k dílu Václava Brožíka, nejspíše šlechtice, jenž při sklence bílého, usazen v kuchyni u kamen, procítěně prozpěvuje své oblíbené balady. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a prof. R. Prahlem, CSc.