V českém prostředí téměř neznámý Andreas Schulze se představuje skrze velkoformátové plátno jako jeden z nejindividualističtějších německých malířů. Jeho výtvarný jazyk se postupně vytříbil v prostředí kolínské umělecké skupiny Mülheimer Freiheit a od té doby je založen především na ironizaci nároků současného umění. Schulze kombinuje reprezentativní formu s absurditou, předměty běžného života redukuje do biomorfních oblých tvarů a modeluje stínem. I v předkládaném obraze je patrné, že záměrně vzdoruje avantgardnímu trendu hloubky obrazu a zcela programově nás staví před téměř komediální oblé tvary jakéhosi nafukovacího koně. Schulze zcela vědomě kráčí svými malbami proti stále složitější společnosti a jejím nárokům. Dílo pochází z významné zahraniční sbírky. Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a Mgr. E. Vele.