Charlotte Piepenhagen-Mohr, žačka Augusta Bedřicha Piepenhagena, prokázala nejen velkou vytrvalost při následování otcova uměleckého odkazu, ale i velký malířský talent, neúnavnost a cit, se kterým dokázala vystihnout náladu a atmosféru konkrétního místa. Tematika jejích prací je z větší části odvoditelná od slavných otcových vzorníků, ovšem dokázala je i osobitě překročit a aktualizovat ve vlastním výtvarném projevu. Nejinak je tomu i v její Krajině s jezerem, která už opustila lesní zákoutí, zšeřelá ústraní a mechem porostlé balvany. Oddává se zde naopak velkorysému výhledu na úpatí hor, u nějž se rozlévá výběžek jezerní plochy. Práce se světlem nabírá na důležitosti a svou nečekanou prudkostí souvisí s odkazem barbizonských mistrů. Místy rozvolněný rukopis ještě umocňuje potěšení z toho, že se tu autorka projevila v mnohem spontánnější podobě, než jsme u ní běžně zvyklí. Dílo pochází z pozůstalosti autorky a do nedávné doby se také nacházelo v majetku její rodiny. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a prof. R. Prahlem, CSc.