Sofistikovaná práce na papíře Stanislava Kolíbala, jednoho z nejzásadnějších umělců poslední čtvrtiny 20. století, výborně dokládá jeho zájem o jazyk os a možnosti jejich uspořádání. Kolíbal umělecky dozrál bez přejímání cizích schémat, aniž by podléhal trendům a podřizoval se momentálně vládnoucím směrům. Soustředěně pracoval na svém vlastním rozvíjení geometrizujících kompozic, které nalézal jak v kresbě, tak v asamblážích a objektech. Vždy projevoval vytříbený smysl pro účinky vnitřního napětí díla a přesné, uvážené navození prostoru. Právě to se pro něj stalo vzrušujícím experimentem a prostřednictvím různých kompozic dosahoval velice silných konceptuálních výsledků. V akvarelu pak tento efekt umocňuje jemnými lazurami a je evidentní, že celý výjev je komponován s neuvěřitelnou koncentrovaností. Dílo je označeno číslováním LXX vlevo dole a do aukce ho poskytla Nadace Stanislava Kolíbala.