Tento senzitivní reliéf sochařky Evy Kmentové pochází z období první poloviny sedmdesátých let, kdy se intenzivně zabývala otisky lidského těla, díky nimž vynikala mezi svými současníky a dostalo se jí zaslouženého uznání. Poukazuje na její celoživotní zájem o figuru a přírodu a je jednou z jejích posledních sochařských prací, které vytvořila, než dala v průběhu následujícího roku kvůli nemoci přednost práci s papírem. Přestože je širší veřejnosti známa spíše tvorba jejího manžela Olbrama Zoubka, v posledních letech se Kmentová znovu dostává do zájmu sběratelů umění druhé poloviny 20. století, oceňujících nesmírnou citlivost, nadčasovost a konceptuální rozměr její práce. Na trhu se nicméně objevuje jen zřídka, a tudíž i tento reliéf představuje pro sběratele výjimečnou příležitost. Dílo je reprodukováno v soupisu díla od Ludmily Vachtové (Teď: Práce Evy Kmentové, Praha 2006, str. 206, kat. č. 435). Jedná se o olověný odlitek z cementového originálu, jenž po smrti autorky pořídil sochař Olbram Zoubek, dědic jejího díla. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a PhDr. P. Bregantovou, autorčinou dcerou.