Od konce dvacátých let 20. století se Jindřich Štyrský zajímal o sny, které si pilně zapisoval. Spolu s Toyen a dalšími umělci se stal v roce 1934 jedním se zakládajících členů Skupiny surrealistů ČSR a stavy spánku a nevědomí pro ně byly zásadní inspirací. Představovaná kresba je spontánním záznamem snu, jenž použil Štyrský ve své autorské knize k ilustraci XXII. příběhu s názvem Sen o vestě a roubovaném stromě, francouzsky Rêve de gilet et d'arbre greffé. Přiřadil k němu i obraz Melancholie, který vznikl ve stejném roce. V kresbě zobrazil autor dvě postavy, jejichž trupy a obličeje jsou schované za napnutým závěsem, přičemž jedna figura se stala věšákem pro vestu a druhá se proměnila v rozkvétající strom. Stejný motiv využil v obraze Majakovského vesta z roku 1939, jenž se touto kresbou inspiroval. Dílo bylo vystaveno na posmrtné výstavě Jindřicha Štyrského v roce 1946 (Jindřich Štyrský, 364. výstava SVU Mánes, 4.–25. 4. 1946, kat. č. 211), o čemž svědčí razítko na zadní straně. Hodnotu zvyšuje původ kresby, jež zůstala v majetku Toyen až do její smrti a objevila se při dražbě její pozůstalosti v Paříži (Succession Toyen, Vincent F. Wapler, 21. 6. 1982, kat. č. 90). Práce byla reprodukována v autorově monografii (L. Bydžovská / K. Srp: Jindřich Štyrský, Praha 2007, str. 422, obr. 546) a v knihách o snech (J. Štyrský: Sny, Praha 1970, str. 82, obr. 81; J. Štyrský: Dreamverse, Prague 2019, obr. str. 93; J. Štyrský: Sny 1925–1940, Praha 2003, str. 96, obr. 81). Na zadní straně díla se nachází přípis „Sen o vestě a roubovaném stromě / Sny“. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Na kresbě můžeme oceňovat až puntičkářskou dokonalost, s jakou dokázal Štyrský převést prchavý snový záznam do pevného tvaru, skládajícího se z mnoha skrytých symbolů, odkazujících i na texty Vítězslava Nezvala. Kresba je významným průsečíkem surrealistické představivosti z období, kdy kulminovala činnost Skupiny surrealistů ČSR. […]“).