Antonín Procházka (1882–1945) Sedící dívka

Mimořádně půvabná práce, jejíž promyšlené provedení dává vyniknout křehkosti kresby, poodhaluje Procházkovo usilovné hledání vhodného moderního výrazu i postupný nenásilný stylový přerod, kterým v první polovině dvacátých let z tvůrčího hlediska procházel. Procházka dokázal originálním způsobem propojit kubistické zásady, které v této době již pomalu přehodnocoval a opouštěl, s prvky neoklasicismu a civilismu, které se naopak v jeho dílech začínaly objevovat stále častěji. Tento svérázný styl byl reziduem jeho vlastní samostatné cesty, v níž se odchýlil od avantgardy zpět ke klasickým uměleckým hodnotám. Jak název napovídá, ústředním motivem předloženého díla je dívka sedící u kavárenského stolku, zachycená ve stylizovaných geometricky zjednodušených formách. Jemná lyričnost výjevu s Procházkovým smyslem pro detail patrného, například v podobě drobných kvítků v odstínech červené v jinak monochromní kompozici, vypovídají o jeho výtvarném projevu založeném na estetičnosti i originalitě vyobrazení. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. V. Bartošem. Přiložen certifikát autenticity Galerie KODL.