Bolestný Kristus ztělesňuje ukázku pozdní tvorby Aléna Diviše vyznačující se silnou expresivitou a existenciálním obsahem. Jeho charakteristický rukopis se projevuje v hrubé, až haptické struktuře malby, která působí, jako by byla vyryta či vyškrábána do povrchu. Kristova tvář vystupuje z pozadí jako přízrak, s výrazem hluboké bolesti a odevzdanosti, jež rezonují s autorovým osobním prožitkem utrpení. Dílo vzniklo krátce po Divišově návratu do vlasti po dramatických životních peripetiích. Během druhé světové války strávil několik let v internačních táborech ve Francii, v Maroku a na Martiniku, což zásadně ovlivnilo jeho umělecký výraz. Právě tyto traumatické zkušenosti se promítly do jeho pojetí náboženských motivů, které získaly osobně prožitý rozměr. V Bolestném Kristu Diviš dosáhl mimořádné intenzity výrazu prostřednictvím maximální redukce výtvarných prostředků. Jako inspirační zdroj mu posloužilo české pozdně gotické sochařství. Strukturálně bohatý povrch a téměř monochromatické ladění obrazu svou syrovou bezprostředností zařazují práci k nejosobitějším projevům českého moderního umění. Sběratelskou hodnotu zvyšuje prezentování díla na umělcově rozsáhlé retrospektivní výstavě (Alén Diviš, Galerie Rudolfinum, Praha, 10. 2. – 24. 4. 2005) a reprodukování v monografii (V. Skálová / T. Pospiszyl: Alén Diviš, 1900–1956, Praha 2005, obr. str. 169). Obraz pochází z autorovy pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. T. Pospiszylem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.