Lyrická kresba představuje Zrzavého oblíbený motiv, kterému se opakovaně věnoval po celý život a který převedl i na svá plátna. Autor si Bretaň zamiloval již během své první návštěvy v roce 1925 a od té doby se do západofrancouzského regionu vracel často nejen fyzicky, ale i ve vzpomínkách. Ve svých textech nejednou zdůrazňoval, že „hledá zemi co nejméně změněnou lidskou rukou, čím více opuštěnou, tím lépe“, a v nejčistší podobě ji nacházel právě tady. Jeho bretaňské motivy – baladická krajina, středověká architektura – patří v rámci jeho tvorby k nejvyhledávanějším a sběratelsky nejcennějším. Kombinace stylizovaného rukopisu s jemným koloritem a zasazení do otevřené krajiny dokládají, že více než přesný záznam konkrétní stavby hodlal zachytit duchovní atmosféru a emotivní sílu místa, které i zprostředkovaně doslova přitahuje divákův pohled a nutí jej k tichému a dlouhému pozorování. Pod paspartou autorský přípis s věnováním „Paní Pujmanové Strettiové na památku Jan Zrzavý“. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem.