Ženský akt jako alegorické zpodobení řeky patřil k motivům, k nimž se Gott vracel s obzvláštní péčí. Na plátně Praha a Vltava leží nahá žena jako proud samotné řeky. Ladné linie jejího těla sledují vlnící se tok, za nímž se rozkládá zhutněná, snová veduta historického města – věže, kupole a průčelí staroměstské zástavby i hradčanského panoramatu. Jde o nové uchopení tématu již jednou zpracovaného v obraze Ležící akt s Prahou (olej na plátně, kolem roku 1990, 77 × 102 cm). U obou děl převažuje smyslný, barokní náboj: ženské tělo jako alegorický nositel krajiny patřilo k motivům, v nichž umělec nejzřetelněji nacházel průnik vlastní senzuality s výtvarným vyjádřením. Kolorit je typický pro autorův styl, pohybující se mezi expresionismem, surrealismem a naivismem. Teplé okrové tóny pleti kontrastují s kobaltovou modří nebe a sytou barevností architektonické kulisy.
Dílo vzniklo roku 1994, kdy se Gott malování věnoval s rostoucí intenzitou a jeho plátna nacházela cestu i za hranice. Záhy po svém vzniku bylo vydraženo na aukci v Mohuči (28. 8. 1994), spojené s rodinou moderátora Dietera Thomase Hecka (viz štítek na rubu). Při konzultacích posouzeno I. Gottovou, umělcovou chotí, a M. Remešovou, autorkou Gottovy monografie a výstavy. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického. Z kladívkové ceny díla majitel věnuje 20 % na podporu neziskové organizace Centrum Paraple.