Řada Stigmatických (či Stigmatizačních) objektů převážně z let 1961–1963 představuje v tvorbě Aleše Veselého zásadní průlom: přechod od malby k trojrozměrnému asamblážnímu reliéfu, v němž nalezené dřevo a kov přestávají být pouhým materiálem a stávají se nositeli hlubokých osobních i kolektivních traumat. Metaforický název nebyl zvolen náhodně – stigmata jako rány nesmazatelně vepsané do těla odkazují k mystické tradici i autorově životní zkušenosti, poznamenané válečným pronásledováním i poválečnými traumaty. Trhliny, prohlubně a ostré hrany rytmizující kompozici nejsou výsledkem estetické kalkulace, nýbrž procesu záměrné destrukce surové hmoty spojované pryskyřicí a svařováním, jimiž umělec programově odmítal tradiční sochařský řád. Tento přístup vystihl František Šmejkal při zahájení Veselého první samostatné výstavy roku 1963: „Objekty Aleše Veselého nám nejenom objevují skrytou pravdu předmětů a produktů dnešní technické civilizace, ale zároveň člověka poznamenávají, stigmatizují touto pravdou a vytrhují ho tak z otupělé lhostejnosti ke skutečnosti dnešního světa a ke směru jejího vývoje.“ Nefigurativní objekt nekomunikuje odkazem k vnější skutečnosti, ale zasahuje diváka přímo, skrze vyloučení všech mezičlánků. Právě tato bezprostřednost sdělení odlišuje Stigmatické objekty od dobové produkce, často povrchně napodobující západní abstrakci, a řadí je blíže k existenciálně laděnému poválečnému evropskému expresionismu.
Dílo bylo prezentováno na výstavě Aleš Veselý, Alšova síň Umělecké besedy, Galerie mladých, Praha, srpen 1963, kat. č. 11, pod názvem Stigmatizační objekt XV . Pohled do instalace této výstavy byl reprodukován v publikacích k výstavám Český informel: průkopníci abstrakce z let 1957–1964 (Staroměstská radnice a Galerie Václava Špály, Praha, únor–březen 1991, str. 229); Aleš Veselý: obsese, realita, utopie (Galerie moderního umění v Hradci Králové, 9. 4. – 7. 6. 1998, nestr.). Pochází z významné pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. M. Klimešovou, Ph.D., a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.