Obraz Lilith představuje v tvorbě Veroniky Holcové ojedinělý experiment s principem bilaterální symetrie, vycházející z vizuální logiky Rorschachova psychodiagnostického testu inkoustových skvrn. Výchozím bodem je barevná skvrna chápaná jako zárodečná hmota i energie vznikajícího díla. Teprve akt symetrie osvobozuje její vizuální potenciál a přivádí kompozici ke konečné podobě. Výsledný tvar v teplé škále karmínových a růžových tónů evokuje organickou hmotu, anatomický preparát i motiv otevřeného květu skrývajícího tajemnou symboliku ženské erotické krásy a intimity. Při soustředěnějším pohledu se však z pulzující hmoty začínají vynořovat obrazce: kompozice ukrývá démonickou tvář hledící přímo na diváka a kolem ní – jako ozvěny či přízraky – celou řadu menších obličejů a hlav, které se zjevují a opět ztrácejí v závislosti na způsobu pohledu. Název odkazuje k démonické postavě hebrejské mytologie, symbolu nezkrotné ženské síly, a prohlubuje čtení obrazu směrem k archetypálním obsahům nevědomí. Vrstvení lazur a práce se skvrnou zde přestávají být nástroji iluzivní hloubky prostoru a stávají se prostředky psychické projekce.
Dílo bylo prezentováno na výstavě Drak se probouzí. Současná inspirace východoasijským uměním, Národní galerie v Praze, Palác Kinských, 5. 9. – 7. 12. 2014, kde vstoupilo do dialogu se současnými reflexemi východoasijské estetiky.