S obrazem německého malíře Louise Douzetta se sběratel v tuzemském prostředí setká jen zřídkakdy. O to zajímavější příležitostí je osobní kontakt s prací umělce, jenž byl v polovině 19. století primárně formován berlínským prostředím, především pak díly Jacoba van Ruisdaela, nizozemského barokního mistra. Toho mohl Douzette pečlivě studovat a kopírovat právě v berlínských muzeích, což zásadně utvářelo podobu jeho výtvarného výrazu. I pod jeho vlivem velmi záhy našel své hlavní téma v zobrazení noční krajiny, chceme-li nokturna, zalité měsíčním svitem – primárně právě tímto způsobem vešel do obecného povědomí, a to natolik výrazně, že mu byl záhy připsán výstižný epiteton constans „Mondschein-Douzette“, tedy „Douzette-Měsíční svit“. Současně své obzory rozšiřoval cestami do zahraničí (Švédska, Nizozemí, Anglie a Francie), kde se dále motivicky rozvíjel pod vlivem barbizonských mistrů až směrem k impresionistickým tendencím. Představované dílo z autorova vrcholného tvůrčího období lze proto bezpochyby označit za učebnicovou ukázku toho, co představuje jméno Louise Douzetta. Vysoké dramatické nebe prosvětlené měsíčním světlem, rybáři na mořském pobřeží či v říční deltě a celkové vystižení atmosféry lze vnímat jako jeho nezaměnitelnou signaturu. Dílo bylo v minulosti součástí sbírek Pražského hradu. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou.