Světlem vibrující malba Černý anděl pochází z doby, kdy Hella Guth již několik let působila v Paříži, kam se přestěhovala roku 1951. Právě zde dosáhla prvních výraznějších úspěchů a začala pravidelně vystavovat na významných přehlídkách abstraktního umění, například na Salon des Réalités Nouvelles či Salon de Mai. Její tvorba si postupně získávala mezinárodní uznání, které vyvrcholilo roku 1958 udělením prestižní stříbrné švýcarské medaile za abstraktní malbu. Tím se Hella Guth symbolicky zařadila po bok významných pařížských umělkyň, jako byly Sonia Delaunay nebo Marcelle Cahn.
V malbě Černý anděl se naplno projevuje její vyzrálý malířský jazyk. Lineární struktury se zde uvolňují a rozvíjejí v energických tvarových vztazích, které jako by expandovaly ze středu kompozice do okolního prostoru. Z temnějšího pozadí se vynořuje náznak monumentální a téměř hieratické figury anděla, který pokleká před sedící postavou v pravé části výjevu, jako by se jednalo o biblickou scénu zvěstování. Malířský účinek zde nevzniká dynamikou linie, ale jemnou souhrou světelných a barevných ploch. Ty se vzájemně prolínají a vytvářejí vibrující strukturu, v níž barva i světlo prostupují celou kompozicí. Černý anděl je obrazem z vrcholného pařížského období Helly Guth, v němž se její mimořádný cit pro abstraktní strukturu a malířskou práci s barvou projevuje v plné síle. Dílo pochází z autorčiny pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno PhDr. A. Paříkem a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. K. Guth-Vladaj, Ph.D.