olej na plátně
1944
vpravo dole
80 × 65 cm
rámováno
Loreta představuje jeden z motivů pražské architektury, k nimž se Jan Bauch ve své tvorbě opakovaně vracel. Monumentální barokní stavba je zde zachycena v dynamické kompozici, která není popisná, ale výrazově emotivní. Malíř soustředil pozornost na charakteristickou věž s hodinami a zvonkohrou a na zvlněné průčelí komplexu, který navrhli otec a syn, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, jehož silueta se v rytmizovaném prostoru zvedá nad svažitým terénem. Protažené proporce architektury a dramaticky klenutý prostor zároveň připomínají manýristickou expresi malíře El Greca, jehož duchovní exaltovanost a dynamika prostoru byla Bauchovi dlouhodobě blízká. Barokní monumentalita stavby se tak stává ideálním tématem pro autorův temperamentní malířský projev, který převádí dynamiku fasád a sochařské výzdoby do expresivního rytmu barevných ploch a linií. Plátno vzniklo v roce 1944, v závěru druhé světové války, kdy Bauchovo meziválečné hledání osobitého malířského jazyka vyústilo v mimořádně intenzivní polohu. Motiv Lorety měl pro umělce osobní i symbolický význam, neboť tato budova stojí naproti Černínskému paláci, v němž během okupace sídlila německá správa. Expresivní, téměř vzepjaté pojetí architektury tak lze chápat i jako tichý malířův protest vůči nepřítelově přítomnosti v bezprostřední blízkosti. Loreta se zde proměňuje v symbolickou dominantu Prahy i v sugestivní obrazovou výpověď o napjaté atmosféře posledních válečných let. Dílo je reprodukováno v knize R. Michalová / P. Kováč: Jan Bauch, Praha 2012, str. 198–199, obr. 138. Je také zachyceno na níže připojené fotografii Jana Baucha v jeho ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (J. Spurný: Jan Bauch, Praha 1978, str. 15). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit: „[…] Předložený obraz ‚Loreta‘ je sběratelsky exkluzivní Bauchovou prací z jeho vrcholného období poloviny čtyřicátých let, tzv. ‚dramatické fáze‘, prací, které si sám velmi cenil a měl ji po roce 1946 vystavenou ve svém ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. […] “).