Pražský rodák Norbert Grund, žák svého otce Christiana Grunda, je prostřednictvím žánrových scén vnímán jako esenciální příklad české rokokové malby. Zásadně ho utvářely vlámské a holandské podněty doplňované francouzskými vzory, tedy vlivy, které na něj působily při dalším studiu ve Vídni a při cestách po Německu a Itálii. Náměty jeho obrazů jsou velmi různorodé a nalezneme mezi nimi nejen galantní scény francouzského střihu a biblické obrázky, ale i žánrové výjevy se selskou tematikou. Grund i zde, v kabinetním formátu a příznačným zdrobnělým rukopisem, zachytil malbu ve stylu tzv. bambocciata , přinášející naturalistický pohled na běžný život na ulici se zaměřením na rozličné lidské typy, jakými byli žebráci či obchodníci. V předním plánu můžeme pozorovat smlouvání dvou mužů o obnošené šatstvo, všemu po očku přihlíží neodmyslitelný bezprizorní voříšek. Zásadním detailem je tu karikaturní nádech jednotlivých postav, s nímž se v žánrové malbě setkáváme při zobrazování nejnižších společenských vrstev – v tomto případě lze spekulovat o tom, že se jedná o ohlas pogromu na pražské Židy z roku 1744, který vyústil v jejich následné vypovězení z Prahy. Norbert Grund některé konkrétní kompozice vytvářel opakovaně; nejinak je tomu i v tomto případě, což ilustruje autorská replika tohoto konkrétního díla publikovaná a reprodukovaná v autorově nejnovější monografii (M. Vondráčková, ed.: Norbert Grund, Velký mistr malých formátů, Praha 2019, str. 216–217). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Arijčuka.