V reprezentativním formátu a osobitým malířským stylem pojatá horská krajina Michaela Haubtmanna v sobě spájí nejlepší prvky jeho zralé výtvarné úrovně. Tento bytostný krajinář, jenž promoval též na právnické fakultě v Praze, se primárně specializoval na přímořské výjevy a vhledy do horských údolí, kde výborně zhodnotil jak svůj přirozený talent, tak studium na Akademii výtvarných umění v Praze u Maximiliana Haushofera a u Julia Langeho v Mnichově. Velkou vášní mu bylo i cestování; oblíbil si především Řecko, Egypt, Itálii a v neposlední řadě také Alpy. Představované plátno můžeme bez obav označit za příznačné autorovo dílo, které plně odráží jeho pražské školení. Zřetelné je to v prvé řadě ve výběru motivu, v dokonale precizním, až minuciózním štětcovém rukopise, bezvadně promyšlené světelné režii a živém zachycení bujně proudící horské bystřiny. Podstatným prvkem je i bukolická nálada, nesená drobným horským stavením s dýmajícím komínem a postavami sekáčů, kteří se při úpatí horských velikánů starají o své skromné živobytí. Z výtvarného i sběratelského pohledu lze obraz bezpochyby zařadit mezi Haubtmannovy nejpřitažlivější známé práce. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou.