Komorní práce Olgy Karlíkové vychází z jejího hlubokého zaujetí krajinou, její strukturou a přírodními procesy. Stejně jako let ptáků či pohyb nebeských těles autorku inspirovala i skrytá vnitřní kresba kamene, jeho povrch, rytmus a hmota. Barevná škála díla je zredukována na minimum a soustředěna na odstíny hnědé, šedé a bílé, čímž se v šedesátých letech Karlíková přibližovala strukturální abstrakci. Jemná síť linií a otisků na povrchu však evokuje konkrétní přírodní tvary a odkazuje k technice frotáže, kterou si autorka oblíbila pro její schopnost zachytit plastickou kvalitu materiálu. Obyčejný kámen se tak proměňuje v záznam přírodního řádu i času. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.