Oldřich Blažíček byl malířem nadmíru versatilním, a v jeho díle tak nalezneme celou škálu žánrů, od portrétu přes zátiší a městské veduty až po chrámové interiéry. Dominantní část své tvorby však věnoval krajině, kterou zachycoval ve všech denních i ročních obdobích. Speciální, hojnou a výtvarně hodnotnou složkou byly zimní krajiny, mezi něž patří i představovaný olej. Blažíček v tomto směru nikterak nezaostal za svými předchůdci a současníky Ferdinandem Egelmüllerem, Aloisem Kalvodou či Františkem Kavánem. Zimní krajiny vyžadují po malíři nejen zkušené oko, ale i nadprůměrné odhodlání a odolnost, a to obzvlášť vznikají-li, jako tomu bylo i u Blažíčka, přímo v přírodě, kde mráz výrazně ztěžuje každý pohyb štětcem. Při práci tak za svůj život nesčetněkrát promrzl, což jistě mělo vliv na kloubový revmatismus, který se u něj projevil po roce 1940. Zimní krajina s povozem představuje Oldřicha Blažíčka jako velmi nadaného malíře, schopného za pomoci pouhých několika barevných odstínů modré, bílé a hnědé v kontrastu s lokálním použitím červeného akcentu rozehrát přesvědčivou scénu plnou takřka hmatatelných atmosférických jevů, kde jasně cítíme, že teplota klesla hluboko pod bod mrazu a sníh navátý na stromech i telegrafních či elektrických drátech vytváří zvonivé třpytivé krystalky. Umělec tu dal také velmi osobitým způsobem vyniknout přirozené barevnosti podkladu. Vše je zároveň zachyceno lehce, spontánně, s upřímností a jednoduchostí prokazující fakt, že byl Blažíček výjimečným malířem plenéru, jehož prostřednictvím dosahoval souhry realismu a subjektivního dojmu z daného místa. Není pochyb o tom, že se i zde projevil jako výrazný solitér, nezávislý na efemérních proudech proměnlivých dobových avantgard. Při konzultacích posouzeno PhDr. N. Blažíčkovou-Horovou a PhDr. E. Havlovou, autorkami Blažíčkovy monografie a soupisu díla, do jehož elektronické podoby bude představovaný obraz zařazen. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.