Expresivně laděná kompozice patří do pozdního období tvorby Josefa Jíry, v němž často pracoval s motivem krajiny jako nositelky osobní vzpomínky a emocionálního prožitku. Malba zachycuje pobřežní scenérii inspirovanou ostrovem Rujána, jehož severská atmosféra se odráží v melancholickém vyznění díla. Kompozice je členěna výraznými horizontálními pásy moře a oblohy v odstínech modré a šedé s bílými akcenty. V dálce se objevuje drobná silueta plachetnice, zatímco na břehu stojí osamělá postava, která zdůrazňuje měřítko krajiny a její tichou, kontemplativní náladu. Levou část plátna vyplňuje fragment stylizované lidské tváře s charakteristickým výrazným okem, modelovaným v pastózních vrstvách barvy a vystupujícím z malířské struktury téměř reliéfně. Jíra zde uplatnil charakteristickou malířskou zkratku, spontánní rukopis a výraznou materiálovou strukturu, vytvořenou energickou prací se štětcem i špachtlí. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou.