Obraz Zátiší na stole představuje komorní ukázku tvorby Karla Těšínského, v níž se soustředil na základní vztahy mezi tvary, objemem a barevnou skladbou. Zátiší jako tradiční malířský žánr zde slouží především jako prostředek k hledání řádu a rovnováhy, typického pro moderní malbu. Kompozice je vystavěna z několika jednoduchých předmětů, které jsou redukovány na základní geometrické formy, a jejich vzájemné vztahy určují celkové napětí obrazu. Malíř pracoval s jemnou modelací světla a stínu, čímž zdůraznil objem a hmotnost jednotlivých tvarů. V kontextu doby vznikala podobná zátiší často jako intimní protiváha k ideologicky zatíženému umění padesátých let, kdy se umělci snažili uchovat si vlastní výtvarný jazyk i v omezených podmínkách. Těšínského Zátiší na stole tak nepůsobí pouze jako záznam všedních předmětů, ale též jako promyšlená studie tvaru, prostoru a malířské harmonie. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.