Malba vznikla v období, kdy Benka dokončoval studia v pražském ateliéru krajináře Aloise Kalvody, jehož výpravy do šumavského plenéru zásadně formovaly umělcovu ranou tvorbu před obratem k slovenským motivům. Kompozice disponuje výraznou diagonální strukturou, kde mohutně stavěné hmoty snopů v popředí vstupují do napětí se zvlněným horizontem kopců a kupícími se oblaky, jež rozdělují obrazovou plochu do tří výškově odstupňovaných pásem. Barevné řešení staví na kontrastu teplých okrových a žlutých tónů proti chladnějším zeleným a šedomodrým odstínům, přičemž celou scénu sjednocuje světelná atmosféra sluncem prozářeného dne. V malířském rukopise se projevuje charakteristické spojení akademického školení s prvky světlejší palety a barevného stínu, které naznačují autorovu vnímavost k dobovým proudům evropské krajinomalby. Hutné modelování hmot a pevná prostorová konstrukce vytvářejí plastický účinek krajiny, v níž se realistické ztvárnění pojí s atmosférickým zachycením konkrétního světelného okamžiku. Šumavská krajina zde vystupuje jako prostor umělcova formování, kde si osvojoval principy stavby obrazu prostřednictvím jasně strukturovaných ploch, které později transformoval do monumentálního výrazu slovenské krajinomalby. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Bajcurové, CSc. (cit.: „[…] Posudzované dielo síce vykazuje isté znaky, ‚impresionisticko-luministického‘ rukopisu, ktorý Benka prevzal od A. Kalvodu, ale už je badať nové prvky zmeny, rukopisného zhutňovania a zobecňovania tvarov. Štýlom a námetom obraz zodpovedá neskoršiemu obdobiu, čoskoro malo dôjsť k odlišnému tvorivému zdvihu v Benkovej tvorbe – k prechodu z pozícií kalvodovského impresionizmu do polohy secesného a expresívneho výrazu. […]“).