Jiří Anderle (✱ 1936)

Umělecké tvoření českého malíře, kreslíře a grafika je spjato především s vyobrazením člověka. Věnuje se zejména zachycení lidské tváře, kterou multiplikuje do celé škály hlubokých emocí, jako jsou úžas, strach či smích. Jeho kresebné mistrovství lze pozorovat jednak ve ztvárnění ženských i mužských profilů, jednak v experimentech s asambláží a abstraktní malbou.

V první polovině padesátých let studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, v letech 1955–1961 pokračoval v uměleckém vzdělání na pražské Akademii výtvarných umění u Antonína Pelce a Vladimíra Silovského. Po ukončení studií se v letech 1961–1969 připojil k Černému divadlu Jiřího Srnce, což mu umožnilo navštívit řadu cizích zemí a rozvíjet svůj umělecký talent za hranice závěsného obrazu. V letech 1969–1973 působil jako asistent Zdeňka Sklenáře na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Přibližně ve stejné době si prostřednictvím vlastní tvorby začal stále častěji pokládat otázku po smyslu lidského bytí v čase, jež svým cyklickým plynutím může být destruktivní i všeobnovující současně. Roku 1979 navštívil retrospektivní výstavu Pabla Picassa v Paříži, kde jej oslnily fotografie Diane Arbusové. Snažil se zachytit pomíjivost zážitků, které se vrství tak, jak se multiplikují tváře na jeho grafických listech a obrazech. V osmdesátých letech se věnoval několika cyklům (např. Iluze a realita, Commedia dell’Arte). Je držitelem mnoha významných ocenění a dodnes patří mezi vyhledávané autory.