88. aukce, číslo katalogu 38 Antonín Hudeček je dnes znám jako nedílná součást výrazné výtvarné generace formující se v 90. letech 19. století na pražské Akademii. Blíže je pak chápán jako člen skupiny malířů kolem ateliéru Julia Mařáka, a to navzdory tomu, že v Praze studoval nejprve u Maxmiliána Pirnera a později v ateliéru Václava Brožíka; s Mařákovými žáky a především pak s Antonínem Slavíčkem byl však nedílně spjat po profesní i přátelské stránce. V době, kdy vznikla tato práce, bylo už Hudečkovi přes třicet let a měl za sebou celou řadu zkušeností nejen z Čech, kde stihl už i svou první autorskou výstavu, ale i ze zahraničí. Rok 1903 byl pro české krajináře zásadní – mj. díky tomu, že SVU Mánes uspořádal v Praze výstavu německých malířů z Worpswede, jejichž styl se promítl na mnohá plátna tuzemských tvůrců, Antonína Hudečka nevyjímaje. Jeho Potok na podzim však vznikl nejspíš ještě těsně předtím v době, kdy jako poslední z družiny kolem ateliéru Julia Mařáka jezdil ještě čerpat inspiraci na Okoř. Nasvědčovala by tomu nejen celková náladovost, použitá barevná škála, zvolená tematika, ale i prostý objem stromů, které se brzy nato pod vlivem worpswedských staly dočasně o poznání subtilnějšími. Hudeček navíc dokázal z jednoho říčního zákoutí získat maximum, nebyl přelétavý, a po celou jeho kariéru tak vznikalo mnohdy více plnohodnotných variant téhož motivu – nejinak je tomu i zde, pravděpodobně ateliérová varianta vyvedená v oleji na plátně dnes kupř. zdobí sbírky Moravské galerie v Brně (inv. č. A 1057). Obraz bude uveden v chystané monografii Mgr. P. Kubíka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.