Neobyčejně sofistikovaně komponovaná práce dokládá Fillovu suverenitu a optimismus v meziválečných letech, ve kterých vrcholilo jedno z jeho umělecky nejvýznamnějších a nejplodnějších období, v němž uplatnil svoji uvolněnost i chuť k experimentování. Byť se jedná o komorní formát, výrazný obraz působí podmanivým dojmem, který umocňuje odvážný kontrastní kolorit, emotivní zacházení s barevnou pastou a velice promyšlené výtvarné pojetí na hranici surrealismu a lyrického kubismu. Přestože Filla vždy pevně stál na půdě vědomé tvorby, přibližování se k surrealismu se mu stalo klíčovým v rámci jeho dalšího vývoje, o čemž svědčí významné zastoupení jeho obrazů na výstavě Poesie 1932 či fakt, že právě jeho zásluhou vstoupila poválečná surrealistická avantgarda bretonovského směru do Mánesa. Svár konkrétního a abstraktního, dvou protichůdných poloh, dospívá v předloženém díle k velkému vyrovnání, jako by malíř chtěl mít obě možnosti souběžně přítomny v jednom obraze. Tvarová rozvolněnost kompaktního zátiší je složena z navzájem se protínajících a vrstvených ploch plných důmyslných vnitřních vztahů mezi jednotlivými objekty, omezovaných pouze oblými černě zvýrazněnými liniemi tvořícími přechod mezi obrysem a stínem. Dílo je na první pohled výjimečné svou obsahovou prostotou, která je přitažlivější tím více, čím déle divák krouží po obraze pohledem, noří se do nitra plátna a zjišťuje, že výrazová uvolněnost, které se Filla v některých svých pracích dopouštěl, nemá v českém umění obdoby. Hodnotu zvyšuje autorský přípis na rubu obrazu F 278 a razítko prodejny Mánesa s číslem 393. Autenticita byla ověřena Filla Foundation a obraz bude uveden v soupisu díla, který chystal prof. PhDr. V. Lahoda, CSc. Při konzultacích posouzeno Mgr. T. Donné a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.