Vizuálně výjimečně přitažlivý výjev z umělcova sběratelsky oblíbeného francouzského období prokazuje jeho hluboké zakotvení v tradici francouzského impresionismu, který tehdy už takřka jednu dekádu mohl v nezkalené podobě nasávat přímo v jeho kolébce. Václav Radimský je nejspíše nejznámějším českým impresionistou, jehož mezinárodní renomé i hodnotu díla jen umocňuje jeho pobyt ve francouzském Giverny, kde v přátelském souznění často maloval bok po boku se samotným Claudem Monetem. Hořčice v květu, zcela lidu prostý záběr vytvořený ve svižném plenérovém duchu, kombinuje celistvé plochy i jednotlivé tahy štětcem. Ty jsou sdružovány s někdy až gesticky nanášenými jednotlivými žlutými body mistrně vystihujícími hořčičné pole vlnící se ve vánku. Místy pastózně nanášená žluť je zároveň v harmonickém dialogu s tonalitou ostatních barev a jejich vědomou souhrou. Intaktní stav dochování bez jakýchkoliv retuší navíc přímo zpřítomňuje autorovu původní výtvarnou intenci. Do harmonie nebeského pásu a hořčičných lánů se zde vkliňuje spíše kresebně vymezené stromořadí skrývající řadu domků charakterově odpovídajících francouzskému venkovu, a dává tak zářivé žluti patřičný kontrast. Představovaný obraz nachází v autorově portfoliu analogii v díle z téhož období s názvem Řepka v květu, jež bylo vystaveno na Radimského souborné výstavě roku 1911 (viz N. Blažíčková-Horová: Václav Radimský, Praha 2011, repro 185). V případě představovaného obrazu se na základě výše zmíněných estetických i výtvarných hodnot autor prezentuje v nejlepším světle a na vrcholu svých tvůrčích sil. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka a restaurátorská zpráva ak. mal. T. Bergera.