Tato kompozičně i koloristicky vytříbená práce – vzácně výškového formátu – představuje ve zcela nezaměnitelném podání práci Václava Radimského z jeho sběratelsky vysoce ceněného období kolem roku 1905. Jedná se o osobitý projev asi nejznámějšího českého impresionisty, jehož mezinárodní renomé umocňuje pobyt ve francouzském Giverny, kde v přátelském souznění často maloval bok po boku se samotným Claudem Monetem. Předkládaný Déšť prokazuje neúnavnou autorovu píli, kdy prostřednictvím náročné impresivní techniky jednotlivých dělených tahů štětcem dokonale vystihl rozechvělost a živý pohyb v krajině i autentickou atmosféru dne. Provedením a zvoleným rukopisem využívajícím pastózních nánosů barev překonal i zde akademické poučky, navázal na generaci barbizonských mistrů a předložil krajinu založenou na přímém pozorování v plenéru a jejím osobním prožití. Ve znamenitě zvládnuté malířské zkratce se v obraze stýkají dvě kompoziční osy: vodorovná linie horizontu a výrazná diagonála tvořená říčním tokem. Kombinace obou os vnáší do krajiny dynamiku a potřebnou hloubku. Vybraný malířsky svěží krajinný výsek je výstižným důkazem malířova uměleckého naturelu, jenž ani zde nezapře přímou inspiraci v dílech předních impresionistů. Poučen zmíněnými vzory, dbal i na věrné zachycení vzdušné atmosféry, která v tomto konkrétním případě tvoří ústřední raison d‘être obrazu. Radimský si tu vybral náročný úkol, když se pustil do zobrazení stále se proměňujícího efemérního děje přicházející či odcházející bouře, která provazci vody skrápí horizont, zatímco prudké boční sluce v předním plánu prozařuje říční břeh. Zajímavým momentem je i pojetí mračen, jejichž expresivní stylizace připomíná živelnost pláten Williama Turnera. Představená malba si svými půvaby a kvalitou nezadá s nejlepšími evropskými příklady. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.