Jan Kubíček se v šedesátých letech postupně odpoutával od existenciálně laděného informelu a začal se systematicky přiklánět k analytické, geometricky strukturované malbě. Z této přechodné fáze pochází práce Stěna – Struktura s písmeny, která odráží krátké období autorova zaujetí lettrismem, kdy do obrazů vkládal útržky slov, vět, písmen i čísel. Kompozice je pojata jako zeď tvořená reliéfními šedými plochami s příměsí písku, do nichž jsou vsazeny fragmenty znaků a barevných výstřižků. Princip koláže, práce s nalezeným materiálem a kontrast mezi hrubou texturou a geometrickým uspořádáním vytvářejí napětí mezi nahodilostí a řádem. Dílo tak stojí na přelomu dvou poloh autorovy tvorby, mezi strukturální abstrakcí a rodící se konstruktivní racionalitou, která se naplno rozvine v jeho pozdějších geometrických kompozicích druhé poloviny šedesátých let i v aktivitách Klubu konkretistů. Pochází z kvalitní pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno MgA. K. Štědrým a rodinou autora.