Tento liduprázdný a uklidňující vhled do zeleně je prací jednoho z nejznámějších českých krajinářů, Václava Radimského. Pochází z období, kdy se vrátil na rodný statek v Pašince a zaměřil se, obohacen o přímý kontakt s kolébkou impresionistického hnutí, na výjevy z Polabí a Chrudimska. Na představované malbě si můžeme povšimnout čerstvých a hřejivých valérů letní tonality, dokonale zvládnuté perspektivy a obecně vysoké výtvarné úrovně, kterou si autor dokázal udržet i v rámci své zralé tvorby. Pozoruhodná je v prvé řadě suverenita a dynamika celkového projevu i typický štětcový rukopis, s nímž jde ruku v ruce bezchybné zvládnutí světelné režie a vzdušné atmosféry. Autor mnohdy nechával vyznít čistý podklad, zpravidla lepenku, a to tak, aby v oku diváka dosáhl dojmu, že pomalované i nepomalované plochy tvoří jeden vizuální celek. V tomto případě však pracoval, dalo by se říci, svědomitěji a s mnohem větší pečlivostí. Francouzská zkušenost a osobní blízkost se samotným Claudem Monetem se vyjevují především ve způsobu, jakým Radimský přistoupil k zobrazení vodní hladiny, jíž prokvétá vodní flóra a odráží se v ní koruny vrb jakoby zvědavě nahnutých nad vodu. Radimský tu opět předvedl životaschopnost svého uměleckého snažení, jehož prostřednictvím více než půlstoletí prokazoval svůj talent a dokázal si jím získat řadu obdivovatelů nejen v rodných Čechách, ale i ve Francii, kde byla konkurence nesrovnatelně vyšší. Těšit se tak můžeme z malby, která jednoznačně nese všechny zásadní typické prvky jeho stylu, pracovního postupu a výběru tematiky. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.