Bohatým zdrojem inspirace se Václavu Radimskému již ve Francii staly vodní toky, jejich okolí a někdy také vesnická stavení, tvořící s přírodou neoddělitelný organický celek. Představovaná malba patří právě do tohoto nejoceňovanějšího tvůrčího období. Signifikantním způsobem jsou tvořeny mj. kmeny stromů – jsou jakoby uhněteny jasně definovatelnými pastózními tahy štětce bez splývavých přechodů, barvy jsou při bližším pohledu odděleny, aby se z odstupu spojily ve věrohodný celek. Takto i zdánlivě nepřirozená, syntetická fialová, kterou Radimský rád používal, příhodně doplňuje celkový vizuální dojem. Jedná se o liduprázdný záběr přírodního zákoutí nacházejícího se na pomezí louky a říčky roubené stromovím; tento motiv nalezneme později v řadě autorových prací z Francie i Čech. Rád také často znejasňoval přímý pohled na horizont vhodně zvolenou přírodní bariérou. Podobně i tady horizontálu zadního plánu protnul vertikálou nesčetných kmenů a košatých, k nebi se natahujících korun vrb.
Setkáváme se zde s menší variantou díla, kterým se Radimský záhy po jeho vzniku prezentoval nejprve na výstavě na pařížském Salonu na Champs-Élysées v roce 1899 a následně v pražském Rudolfinu roku 1901 (kat. č. 9, pod názvem Potok u Giverny, Normandie, Podzimní nálada , nabízeno za 1 600 K). Tato větší varianta (110 × 180 cm) byla též publikována a reprodukována v kulturním periodiku Zlatá Praha (roč. 22, č. 19, 24. 2. 1905, text na str. 226, obr. na str. 217, pod názvem Pastva), kde autor komentáře neskrývá své nadšení nad barevností, která je podle jeho slov „jeho nejkrásnější a nejpodstatnější část“ – stejný komentář by se jistě hodil i zde. U Radimského spíše vzácně vídaný zvolený obrazový formát také potvrzuje souvislost se zmíněnou větší variantou, již charakterizuje právě výrazná podélná dispozice. Velmi blízko, a to jak ve zvoleném motivu, tak ve štětcové technice a koloritu, stojí představovanému plátnu také kupř. reprezentativní obraz s označením Starý mlýn u Giverny ze sbírek Národní galerie v Praze (olej na plátně, 1899, 90 × 135 cm, inv. č. O 826).
Vzhledem k výtvarné kvalitě i s ohledem na zmíněné souvislosti vztahující se k představovanému plátnu lze konstatovat, že se jedná o artefakt zasluhující zvýšenou pozornost odborných i sběratelských kruhů. Štítek na rubu slepého rámu s nápisem „Vernon“ odkazuje k místu, kde byl Radimský usazen již od roku 1895 – to je známé jako La Bergamotte v Le Gouletu a nachází se právě u města Vernon. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.