Hrad Caseneuve leží nedaleko Aptu v srdci Luberonu – první provensálské oblasti, kterou si Kubín po válce, roku 1919, zvolil za své útočiště, než se natrvalo usadil v nedalekém Simiane-la-Rotonde. Obraz nicméně vznikl v padesátých letech, kdy po návratu do Československa (1951) tvořil v českém prostředí, avšak myšlenkami a obrazovými náměty stále přebýval v krajině svého druhého domova. Právě toto napětí mezi fyzickou vzdáleností a obrazovou pamětí propůjčuje dílu zvláštní soustředění. Architektonický motiv středověkého hradu autorovi poskytl příležitost podřídit hmotu pevnému geometrickému řádu, aniž by obraz ztratil vzdušnost a jasné světlo jihofrancouzského nebe. Stavba vyrůstá z krajiny jako přirozená součást terénu – nikoli jako romantický kulisový fragment, nýbrž jako geometrická konstanta v proměnlivém přírodním rámci. Barva je nanášena klidně a jistě, bez ilustrativní popisnosti, plány jsou od sebe odlišeny spíše tónovou hodnotou než obrysem. Obraz tak v malém formátu soustřeďuje to, co kritik Antonín Friedl na Kubínově tvorbě ocenil jako schopnost „ podat ve zkratce úhrnného jevu“ podstatu krajiny, její stálost a vnitřní řád.
Obraz byl prezentován na výstavě Otakar Kubín, Francouzská krajina, Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha, 15. 11. – 9. 12. 1957, kat. č. 5, černobíle reprodukováno. Provensálskou „archivaci“ paměti dokládá i soupis Jiřího Siblíka (Otakar Kubín – Coubine, Soupis obrazů malovaných v padesátých letech v Československu, Praha 1999), evidující čtyři varianty motivu hradu Caseneuve z roku 1953 a jednu z roku 1956; předložené plátno je pravděpodobně variantou č. 36 z roku 1953. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložen certifikát autenticity Galerie KODL.