Scénický návrh pro první dějství Tylovy pohádkové hry dokládá, jak přirozeně přeložil Josef Lada svůj ustálený kresebný a malířský rukopis do řeči divadelního obrazu v oboru scénografie, který byl pro něj roku 1930 zcela nový. Režisér Karel Dostal sázel na výtvarníkovu svěžest pohledu a kritika mu dala za pravdu: ocenila právě onu nenucenou pohádkovost bez falešného iluzionismu. Lesní scéna představuje pohled na jeviště jako živý ornament – opona tvoří rámec posetý charakteristickými ladovskými zvířaty (ptáci, veverka, zajíc, jelen), jež nejsou pouhými dekoracemi, nýbrž ztělesněním téhož animistického světa, jenž prostupuje celou Ladovou volnou i užitou tvorbou té doby. Tmavá silueta jehličnatého lesa uprostřed kompozice odkazuje k tradici lidového divadla a loutkářského prospektu, s nimiž Ladu pojilo hluboké osobní pouto z dětství stráveného na venkovských ochotnických představeních. Nápis „KU-KU!“, vepsaný přímo do výjevu jako součást obrazové struktury, je příznačným gestem: Lada nerozlišuje mezi ilustrací, volnou malbou a scénickým návrhem – text a obraz u něj tvoří organický celek. Návrh náleží k dokumentárně dobře podloženému souboru scénických kreseb pro tuto inscenaci, jehož část je dnes uložena v Divadelním oddělení Národního muzea. Rok 1930, kdy Lada souběžně připravoval svou druhou samostatnou výstavu a završoval spolupráci s nakladatelstvím Melantrich, byl pro něj obdobím tvůrčího přesahu do nových médií – Strakonický dudák stojí na tomto rozcestí jako doklad šíře jeho výtvarného myšlení.
Dílo bylo publikováno v týdeníku Národní divadlo XXXIV, 1958–1959, č. 9, obr. 34, a černobíle reprodukováno v publikaci F. Tetauer / F. Götz: České umění dramatické [Část 1], Činohra, Praha 1941, Příloha II, nestr. Konkrétní lesní scéna byla slovně popsána v publikaci V. Tetiva: Josef Lada: pohádkový svět, Praha 1997. Realizace tohoto návrhu je zachycena na snímku reprodukovaném v časopise Pražský illustrovaný zpravodaj, 1930, str. 9. Dílo pochází z dědictví prvního majitele, který jej získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc. (cit.: „[…] Jevištní výprava k Tylovu Strakonickému dudákovi byla jeho první a hned mimořádně úspěšnou scénografickou zakázkou. Lada nakládá s klasickou českou divadelní pohádkou naprosto svobodně, nepřizpůsobuje se dobovým divadelním konvencím, ale bez zábran využívá svou hravost, humor a originální nápady. […]“).