Josef Lada (1887–1957)

Nostalgický obrázek líbezné romantické krajiny českého venkova, jejž si v paměti uchovává řada z nás, je do jisté míry spojen s výjimečnou osobností české ilustrace, Josefem Ladou. Tento autor moderních pohádek pro děti, ilustrátor, karikaturista, malíř, jevištní výtvarník a scénograf si svým dílem výsostně české a nadčasové povahy vydobyl v českém moderním umění výlučné postavení. Celá řada časopisů (Besídka malých, Humoristické listy, Šibeničky aj.) nebo knihy Jaroslava Haška (Osudy dobrého vojáka Švejka), Josefa Štefana Kubína či Jana Nerudy jsou dodnes s Ladovým osobitým rukopisem neodmyslitelně spjaty. Během svého života vyprodukoval Josef Lada na patnáct tisíc kreseb, přes čtyři sta volných obrazů, ilustroval sto dvacet dva knih, nakreslil dvacet plakátů, byl výtvarníkem čtyř kreslených a jednoho loutkového filmu a šestadvacetidílného kresleného seriálu.

 

Lada se nejprve učil kreslit v rámci večerních kurzů kreslení Uměleckoprůmyslové školy v Praze (u prof. Jakesche), kam byl následně roku 1907 přijat jako řádný student. Humoristické kresbě a ilustraci, jež se staly jádrem jeho tvorby, se věnoval už při studiích. Vlastní jedinečný umělecký styl, charakterizovaný plošně cítěnou barevností a výraznou obrysovou secesní linií, vytříbil již kolem roku 1911. Kresby, inspirované osobními vzpomínkami z dětství na venkově, jsou typické optimistickým, často humorným pohledem na svět. Umělec se k motivu idealizované krajiny a života ve středním Posázaví rád vracel i v obrazech a literárních pracích. Druhým výrazným motivem se stala zvířata nadaná lidskými vlastnostmi, podaná formou laskavé karikatury. Ve dvacátých letech se v Ladově tvorbě silně projevuje vliv tzv. „měšťanského“ a „venkovského“ civilismu, díky němuž se stal předním průkopníkem českého mýtu a ideální české krajiny. Velice ceněná je volná tvorba třicátých a čtyřicátých let (zejména v technikách kvaše, akvarelu a tempery), často s námětem idylického života na vesnici v různých ročních obdobích.